Je známo, že naši předkové žili v mnohem tradičnější společnosti a byli mnohem pověrčivější než my. Některé rysy jejich tradic a pověr můžeme často spatřit i na té nejmodernější dnešní svatbě. Spousta věcí se dodnes dodržuje, jak v předsvatebních přípravách, tak na samotném obřadu. Sice je dnes vidíme v podobě zdeformované, v té naší „moderní“ podobě, ale základ mají stejný a spousta z nich jsou opravdu velmi staré.
Pověrčiví však jsou lidé dodnes, někdo v té či oné míře, někdo vůbec. Pokud nejste pověrčiví, můžete následující kalendář staročeských pověr ignorovat, nebo se nad ním pozastavit s pobavením. Pro ty z vás, jenž věří v osudné dny, nabízíme zajímavý způsob jak si vybrat svatební termín!
• od novoluní do úplňku, kdy dorůstá měsíc – dorůstající měsíc symbolizuje vzrůstající lásku, rodinu a bohatost
• úterý – představuje šťastné číslo tři – třetí den stvoření světa, symbol svaté Trojice a svatého přijímání
• září – říkávalo se: „Když se v září oženíš či vdáš, bohatství zaručeno máš.“
• na Nový rok – „Svatba na Nový rok, k věrnosti a lásce skok“
• doba masopustu – od Tří králů 6.1. do Popeleční středy (mezi 4.2. a 10.3.) - masopustní tradice je spojená s průvody maskovaných lidí a byla dříve jakousi veselicí mezi Vánocemi a Velikonocemi, jsou to radovánky a proto i svatba v tomto období přinášela podle pověr štěstí
• doba posvícení – celý podzim až do svátku sv. Kateřiny 25.11. – v tomto období přinese konaná svatba štěstí
• při zatmění měsíce – považovalo se za špatné znamení
• pátek – podle pořekadla „V pátek jde vše nazpátek“ křesťané považovali pátek třináctého za den ukřižování Ježíše Krista, a proto se pátek pro pořádání svatby považoval za zvlášť nevhodný
• květen – „V máji na máry“
• říjen – říkávalo se: „Svatba v říjnu, láska kvete, ale blahobyt uteče“
• listopad – „V listopadu na ohradu“ – značí nešťastné manželství
• při velikonočním půstu - začíná podle křesťanských tradic už čtyřicet dní před samotnými slavnostmi v den popeleční středy (tak dlouho nejedl Ježíš Kristus při přechodu přes poušť) – až do první neděle po velikonocích – přináší to smůlu
• od první adventní neděle do 30. prosince – svatba v tomhle období také nosí smůlu
• 13. červenec - na svatou Markétu - jejíž svátek připadá na dobu žní, je uctívána jako patronka polních i jiných plodin, s jejím jménem je spojena řada pranostik, např. “Svatá Markyta hodila srp do žita.“ – srp symbolizoval pokosení manželského štěstí a úrody v manželství
• doba žní – nepřináší štěstí podle pověry „Srp seká manželství!“ a „Varuj se srpu a kosy, manželům neštěstí nosí!“
Je pravdou, že v dnešní době je spíše nesmyslné plánovat svatbu podle kalendáře pověr, protože žijeme v hektické době a občas se musíme zařídit podle toho, jak nám to co nejvíc vyhovuje, bez ohledu na to, zda jsou zrovna Velikonoce či je zrovna listopad. Je vlastně pro moderního člověka spíše absurdní ta část kalendáře, která značí dny, ve kterých se lidé brát neměli. Shrneme li si tyto dny, zůstanou nám sice všechny dny v týdnu kromě pátku, ale musíme si vyškrtat celé měsíce, ve kterých bychom si termín vybrat nemohli. Což by byl v dnešní době i pro pověrčivé lidi nejen problém dodržet, ale nebylo by to snad ani myslitelné. Proto jsou tyto tradiční české pověry dnes spíše zajímavostí, než pravidlem.
Snad nejjednodušší je přihlížet pouze ke kalendáři, který značí dny šťastné pro manželství a na ten smolný se vykašlat. Jenže, co by na to asi řekli naši předkové?

Autor článku: Vanja Igic