Co byste při plánování svatby měli vědět o zákonech


(následující vybrané informace čerpají  ze zákona č. 94/1963 Sb. o rodině, ve znění pozdějších předpisů a ze zákona č. 301/ 2000 sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů)

Pojetí manželství v našem právním řádu

Manželství je v českém rodinném právu zakotveno jako trvalé společenství muže a ženy, jehož hlavním účelem je založení rodiny a řádná výchova dětí. Toto společenství, založené na právním vztahu, je postaveno na zásadách dobrovolnosti a rovnoprávnosti. Právě zásadu rovnoprávnosti ještě výrazněji posílila novela občanského zákoníku, jež vstoupila v účinnost 1. srpna 1998.

Muž a žena mají podle zákona v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Povinnost vzájemné pomoci se přitom neomezuje na majetkovou a hmotnou sféru, ale týká se též oblasti citové a duševní.           

Manželé společně rozhodují o záležitostech rodiny. Oba jsou povinni podle svých schopností, možností a majetkových poměrů pečovat o uspokojování potřeb rodiny. Poskytování peněžních a dalších hmotných prostředků přitom může být vyváženo osobní péčí o společnou domácnost a děti.           

Novela občanského zákoníku poněkud změnila systém majetkoprávních vztahů mezi manžely. Věci, které dosud tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se staly součástí jejich společného jmění. Konkrétněji, než tomu bylo dosud, pak zákon vymezuje věci, které do tohoto společného jmění nepatří. Nejvýraznější změnou oproti dřívější právní normě je zakotvení instituce manželských smluv a dohod, jimiž lze majetkoprávní vztahy manželů individuálně upravit.

Právní akt uzavření manželství

Manželství se uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství učiněným před obecním úřadem pověřeným vést matriky, popřípadě úřadem, který plní jeho funkci (dále jen „matriční úřad“) nebo před orgánem církve nebo náboženské společnosti, oprávněné k tomu zvláštním předpisem.Prohlášení se činí veřejně a slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědků.

Muž a žena, kteří chtějí spolu uzavřít manželství (dále jen „snoubenci“), mají předem poznat navzájem své charakterové vlastnosti a svůj zdravotní stav, aby mohli založit manželství, které splní svůj účel. Za tím účelem prohlašují, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství. Toto prohlášení snoubenci stvrzují již v písemné žádosti o uzavření manželství.

Forma uzavření manželství

Rovnoprávnost občanského a církevního sňatku                      
Obě formy sňatku - civilní a církevní - mají v našem právním řádu od 1. července 1992 rovnoprávné postavení, po právní stránce mají stejnou váhu a závaznost, a zákon o rodině pro ně stanovuje stejné podmínky. Uzavřou-li snoubenci občanský sňatek, nemají následné náboženské obřady již žádné právní následky. Avšak uzavřou-li snoubenci církevní sňatek, nelze následně uzavřít sňatek občanský. Jinými slovy, po občanském sňatku může následovat sňatek církevní, má však již jen povahu obřadu, neboť manželství již vzniklo občanským sňatkem.